Veřejná pochvala studentky Beáty Gruberové - HC3

Bee blahopřejeme k úspěchu a zároveň jí udělujeme pochvalu Akademie hotelnictví a cestovního ruchu za výbornou reprezentaci školy.

Máme ještě jeden důvod Beu Gruberovou pochválit. V létě se zúčastnila stáže v bavorském hotelu v Berchtesgadenu, kde uplatnila své nabyté vědomosti v praxi.

Nyní již slovy Bey:

Ráda píšu a nejraději s originalitou, proto jsem si dovolila tam dát špetku humoru na pobavení.
Fotku přímo s hotelem nemám, ale tato fotka je s pohledem na část Berchtesgadenu, kde je hotel Schwabenwirt. V dálce je vcelku vidět. Žlutý hotel na pravém kraji řady hotelů.

Stáž v Německu.

Moje první stáž v životě.

Přiznám se, bála jsem se, nevěděla jsem co očekávat. Ještě že jedu se svojí spolužačkou Májou.
Německo, Alpy, hotel. Jaké to tam bude? Sbaleno, připraveno. Po příjezdu mě doslova uhodil do tváře velmi ostrý, čistý a svěží vzduch. Tady se dýchá.
Po přivítání a ubytování je první pracovní den. Jsem přidělená na úklid pokojů. S hrůzou zjišťuji, že hotel má 40 pokojů. Vedoucí mi ukázala jak dokonale a zároveň velmi rychle uklidit pokoj. V duchu jsem se zasmála: to nezvládnu, to bude nejkratší stáž, jakou kdy kdo měl. Nestačila jsem ani protočit oči a už jsem měla v ruce několikero čisté povlečení a dusala jsem po schodech do posledního patra. V pokoji už na mě čekala již zaučená jiná studentka. Kolegyně mi pomáhala a dávala rady. Občas mě zarazilo, že některý pokoj vypadal, jako kdyby se tam přes noc utábořil spolek skautů, jen ohníček chyběl. Jindy byl pokoj uklizený, že bych neřekla, že v něm někdo spal. Ani jsem se nenadála a byly 2 hodiny odpoledne. Hurá, bude pauza a oběd. Jen bohužel směna ještě týž den pokračovala od 18 – 22 hodin. Cože budu dělat? Žehlit? Údiv přešel ve zděšení, když jsem vstoupila do žehlírny. Velmi malá místnost, ještě menší okénko, 2 prkna, 2 žehličky, 99% vlhkost a prádlo až ke stropu. V duchu jsem poděkovala mamce, že musím od 15ti let si prát a žehlit sama. I přes tyto drobnosti nakonec bylo žehlení nejoblíbenější část stáže. Po pár dnech nastaly problémy s ubytováním. Každých pár dní jsem se stěhovala do jiného pokoje. Navíc Mája onemocněla a skončila v nemocnici.
Začaly letní prázdniny, hotel narvaný turisty, na vše velmi málo času a napjatá atmosféra. Byla jsem velmi ráda, že po 7 dnech práce jsem měla 1 den volno. Nevěděla jsem, co dělat dřív. Spát, uklízet či prát? Nakonec vždy vyhrála procházka po pořádném odpočinku. Všude se pohybovali turisté z celého světa, ale mě nejvíce zaujaly místní slečny, ženy, které nosily jako civilní oblečení místní kroj, tzv. Dirndl. Ženy byly v kroji velmi krásné, barevné a nápadité.

Další část stáže zahrnovala práci v kuchyni.
Pár pravidel co jsem pochytila:
- šéfkuchař má vždycky pravdu
- šéfkuchař říká: moje kuchyň, můj hrad
- i když se bojím šéfkuchaře, jdu ráno do kuchyně
- v kuchyni se nepostává, pouze se plní šéfovo příkazy
- šéfkuchař nechválí, koulí očima
- odchází se domů, jen pokud se vše leskne jako zrcadlo
- když šéf odejde, začíná mejdan...
- po 3 měsících, i šéfkuchař je člověk, který má smysl pro humor a nakonec i pochválí

Než jsem se dostala k přípravě salátů a plat, musela jsem prokázat:
- že umím dokonale a velmi rychle obsluhovat myčku nádobí
- že vím, kde jsou příbory, nádobí, hrnce...
- že umím obsluhovat např. kráječ na salám
- že se neztratím po cestě do skladu a zpět
- že se nezavřu uvnitř mrazícího boxu
- a nejdůležitější: že si moc v kuchyni neublížím

Jaký poznatek jsem si přivezla? JDU STUDOVAT VYSOKOU ŠKOLU!

Beáta Gruberová